Pravděpodobně nejznámější představitelkou post-punku je Siouxsie Sioux se svou skupinou "Siouxsie and the Banshees". Mimochodem, v počátcích byla součástí skupiny "Bromley Contingent", která vzdávala hold skupině Sex Pistols. Sid Vicious, baskytarista Sex Pistols, byl zpočátku členem kapely "Banshees". Blízkost mezi punkem a post-punkem je tedy patrná už u samotných hudebníků, i když do nich pronikaly i vlivy umělců, kteří měli k punku daleko, jako byli David Bowie nebo The Velvet Underground. Dalšími představiteli postpunkového žánru byli Joy Division, The Birthday Party se zpěvákem Nickem Cavem, And Also The Trees nebo Bauhaus. Označení hudební škatulky bylo nepřesné. Cow-punk, goth-punk, punk-rock, new-wave, no-wave - to vše se nějak prolínalo dohromady.
Charakteristickým rysem post-punku byla směs punkové hudby a nových nástrojů, jako byly syntezátory. Kromě toho se do starých známých punkových zvuků začleňovaly další žánry, funk, rock, blues a cokoli, co se vymykalo starému schématu. Texty už nebyly agresivní, ale hravější a byly podávány melodičtějším způsobem. Vizuálně však měly postpunkové kapely se svými punkovými předchůdci pramálo společného. Oblečení bylo temnější, styling nebyl křiklavý a potrhaný, ale téměř avantgardní, každopádně temně elegantní a nápaditý.
